Společenství čistých srdcí

Je třeba vidět církev jako milující matku, pokud ji člověk vidí jako cosi nejistého, co může a nemusí mít pravdu a může nás vést ale nemusí po správné cestě, pak se ocitá v totální nejistotě.
I kdyby se církev v něčem zmílila, máme jistotu, že Pán Bůh nás nenechá v bludu, protože on za Ní stojí. Odtud pramení má důvěra v církev.
Protože se dnes vše relativizuje, nemáme pevnou půdu pod nohama a je snadné člověka zmást. Pokud budeme církvi doporučovat co má a nemá dělat, stavíme se nad ty, kteří nesou zodpovědnost a děláme ze sebe něco co nejsme a povede nás to jen do tmy pýchy.

Manželství je přece o tom, že dostáváme člověka, za kterého máme zodpovědnost na cestě do nebe. Je to radost, ale někdy i velká náročnost. A právě pokud spřízněnost duší není v tom nejdůležitějším (víře), pak je to náročnost opravdu veliká a je otázkou, jestli má člověk tak velkou lásku, že to vydrží.
SPB (s Pánem Bohem)