A tak klepu na nebeskou bránu
Kategorie: Pro inspiraci
Jozef Luscoň, salesián působící na Slovenku, kterého můžeme vidět i na televizi Lux, napsal mimo jiné knihu s názvem A tak klopem na nebeskú bránu- Spytovanie svedomia pre mladých ludí (Ale nielen pre nich!).Knihu jsme přeložili a postupně nabídneme jednotlivé kapitoly....
I.
"Mistře dobrý, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?"
(Lk 18,18)
Tuto otázku položil Pánu Ježíši mladík před více než dvěma tisíci lety. Mnozí jsou z ní i přesto překvapeni a ptají se: "Dá se žít věčně? Ví o tom někdo něco více?
Správná odpověď může mít i tuto podobu: "Ano, dá se žít věčně. Ale už teď se musíme naučit žít tak, abychom byli schopni žít v nebi.
Máme si osvojit "nebeský" styl života.
Bůh nám na to dal pozemský život, ale čas se rychle krátí. Je dobré vědět o prostředcích, které nám Pán dal na získání věčného života.
Zprávy o věčném životě
Jednou přišel na svět On a řekl, že prišel proto, abychom měli život a měli ho v hojnosti. (porov. Jan 10,10). Řekl nám i to, jak se dá žít věčně. Všechny šokoval svojí jistotou. Pro pochybovače udělal zázraky.
Pán Ježíš ustanovil i svátosti. Jsou pro nás nesmírně důležité, protože v nás "křísí" a budují věčný život. Tady jsou další zprávy o věčném životě:
1. Svědomí
Je "svatyně" v duši, ve které se setkává "moje já" s Bohem. Tady se ho ptám, jak vidí můj svět. Tady se vytváří úsudek o mém činu. Bůh nemlčí. Jeho odpověď se dá "zachytit". Můžeme zjistit Jeho názor na věc!"
Svědomí je "tajemné oko", pomocí kterého vidím mnoho věcí.
Nejdůležitější při tom je: "Vidět Ježíše a vidět sebe." Rozdíl znamená: "Na tom musím pracovat." (Porov. KKC 1776-1802)
Výchova svědomí:
Co to znamená? Svědomí "má mít" Boží pohled na život. Umí zjistit, co je správné a co je hříšné. Tento "nejdůležitější" lidský smysl musíme mít stále v "bojové" pohotovosti. Proč? Vždyť se zápasí o věčný život! Proto je potřeba svoje svědomí vychovávat. Jak?Takto:
1. Číst Boží slovo a řídit se jím.
2. Poslouchat učení Církve a Svatého otce.
3. Nezapomínat "pěstovat" mysl pro nadpozemské věci" a k tomu slouží i rozjímání nad Božím slovem.
4. Každý dobrý skutek ukazuje, jak se svědomí může uplatnit v životě.
5. Je dobré si dělat "revizi" svého života skrze předsevzetí na každý den a večerní zpytování svědomí.
6. Je vhodné alespoň 1x za měsíc se hlouběji podívat do svého nitra a zjistit, kdo v něm vládne.
(Může to být i měsíční duchovní obnova.)
7. Nezapomenout na čtení náboženské literatury.
8. Život světců je vzor, jak se dají řešit i ty nekritičtější situace.
9. Člověk musí být citlivý i na dobré upozornění od přátel.
10. Najdi si dobrého zpovědníka.
Boží přikázání
Stvořil nás Bůh a on nejlépe ví, co nám prospívá a co nám škodí. Přirozeným prostředím člověka je atmosféra lásky. Proto nám Bůh dal přikaz lásky. Ten zkonkretizoval a rozvinul do Desatera Božích přikázání.
Izraelité je dostali po osvobození z egyptského otroctví. Bůh chtěl těmito přikázáními dokončit osvobození člověka. Chtěl, aby mě svobodu i ve svém nitru. Chce, abychom se všichni stali jeho "krásnými dětmi."
Boží přikázání jsou "zábradlím na schodech, které vedou do nebe." Chrání nás, abychom "nevypadli" z cesty lásky. Jde o návod na dobrý život člověka. Pán Ježíš přikázání potvrdil a doplnil. První tři se vztahují k Bohu, další ke vztahu k sobě a k bližnímu. (Porov. KKC 16, 1889, 2083-2195)
Těžký hřích
Je to úplně vědomé a úplně dobrovolné přestoupení Božího zákona ve vážné věci. Těžký hřích nás nejvíce vzdaluje od Pána Boha. Vysvětlíme si to!
Úplně vědomé a úplně dobrovolné znamená:
Rozum a vůle jsou v tomto případě "aktivované". Člověk si je naprosto vědomý toho, co dělá. Jestliže při plném vědomí a úplné svobodě udělá člověk to, co Bůh nechce, jedná se o hřích. A to může být v méně závažné, ale i ve vážné věci. Jestliže se jedná o vážnou věc, je to těžký hřích.
Hříchem člověk přestupuje Boží pořádek. Vystupuje proti němu a všechno ničí. Ale nejvíce škodí sám sobě. O zradě rozhoduje rozum a svoboda. (Porov. KKC 1849-50, 1033)
Milost posvěcující
Je to Boží dar, který člověka sjednocuje s Bohem.
Nejlépe to vysvětlil Pán Ježíš v podobenství o vinaři (Porov. Jan 15,5). On je vinař a my jsme ratolesti. Při křtu "divé" ratolesti změnila- "zkrotila" o mnoho více, Boží síla.
Křtem se "naroubujeme" do Ježíše- do Pána Boha. To, co je v Něm, začíná proudit v nás. V révě proudí do ratolesti míza, v naší duši je to milost posvěcující.
A celá pravda zní: je to Boží život. (Porov. KKC 1234-45, 1278, 1810-1845)
Křestní smlouva
Křtem v nás začíná věčný život. Tímto úkonem začíná v nás velmi silně působit Boží moc. Křest je smlouvou, kterou nám nabídl Pán Bůh. (Porov. KKC 683-747, 1225-1279)
Boží přikázání chrání tuto smlouvu a i můj věčný život. Udržují v duši to nejcennější- milost posvěcující. Ke křestní smlouvě patří:
Člověk se zavazuje být věrný Bohu, konat podle Jeho vůle a zříkat se zlého.
Bůh se zavazuje, že bude stále s námi a za věrnost nám daruje milost a věčný život.
Osobní tragédie křesťana- porušení smlouvy
Bůh svoje slovo dodrží. Problém nastává na naší straně. Těžkým hříchem ztrácíme všechno. Stáváme se "suchou" ratolestí. Věčný život "v nás není." Je s námi konec? Ne!
Je ještě šance. (Podívej se na KKC 980,1425, 1446-47, 2043)
Boží záchranná akce
Abychom se zachránili, Bůh nás "vícenásobně" pojistil. Udělal něco "nad rámec" křestní smlouvy. Bůh pro nás ustanovil svátost smíření. Jestliže jsme v bezvědomí nebo vážně nemocní, je tu svátost pomázání nemocných.
Pokud není v blízkosti kněz a jsme v nebezpečí života, máme k dispozici nadpřirozenou dokonalou lítost. Bůh si pojistil to, co je pro Něho nejcennější-
a to jsi Ty!
Ale platí i to, že bez lítosti není odpuštění.
Bůh není násilnický a respektuje tvoji svobodu a tvůj postoj srdce. (Porov. KKC 1480-1484, 1517-1519, 1531)
Poznámka:
Bůh má mnoho možností, jak chránit i nevěřící. Pro Něho není nic nemožné.
Sdílet
Autor: Anička Balintová |
Vydáno dne 11. 02. 2019 | 1337 přečtení
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |