Nedělní slovo
Kategorie: Pro inspiraci
V rámci naší rubriky Nedělní slovo, přestavíme postupně další brožurku, tentokrát s názvem Láska pod lupou...
Jednota v různosti
Co je to manželství? Není to zbytečná otázka? To přece každý ví! Ano, není pochyby, že o tom, co je manželství, má každý svou představu. Každý svou a každý jinou: Manželství je spřežení: muž dostane chomout a táhne, žena se chopí opratí. Tak vyjádřili své mínění o manželství studenti, když se jim ženil kamarád.
Manželství je hrob lásky! Tuhle definici jsem našel nedávno v novinách. Zřejmě hlas po manželské havárii. Manželství je zařízení, aby bylo blízko do postele. – Tak soudil jeden mladý mládenec. Manželství je konec přepálených olejů v závodní jídelně, je to domácí čerstvá strava a přišité knoflíčky u košile. – To říkal starší mládenec.
Manželství je nezbytnost, protože placené služky už nejsou k sehnání. – Hlas buržoazního přežitku. Manželství je realizace pohádky: osličku, otřes se; potřebuji muže, který vydělá peníze, abych měla oblečení podle módy tohoto jara – i s doplňky. – Názor mladinké dívky. Manželství je na to, abych nezůstala starou pannou. – Tak pravila starší dívka. Manželství je zjednodušení života pro dva mladé – chodit na schůzky bere čas. Venku pršívá a v kavárně to stojí peníze. – Názor realistů.
Manželství? Máme se rádi a to je vše. – Názor většiny ostatních. Jenže tohle není vše, ba není to nic víc, než pár zkreslených a povrchních názorů. Co je to tedy manželství? Jednou větou se to definovat nedá. Je to instituce mnohotvárná, má mnoho tváří, podob, podle toho, z které strany se na ně díváme. Je to jako s Pálavou, kopcem, který se tyčí z jihomoravské roviny. Také vypadá jinak od severu – ležící panna (pohled pro malíře krajináře), jinak od východu, od Mikulova – ráj pro horolezce, zcela jinak od jihu, od Věstonic – tam plesá srdce vinařů. A stále je to tatáž hora.
My se podíváme na manželství také ze tří stran: z pohledu biologa – po stránce tělesné; z pohledu sociologa – jako na společenství; a z pohledu teologa – jako na záležitost Božího Ducha a lidského srdce. Dnes o tom prvním pohledu. BIOLOGIE nám říká, že muž není celý člověk, žena také ne.
Teprve oba spolu, muž a žena spojeni v manželství, mají plné lidství, jsou celým obrazem Božím. Do muže vložil Bůh své síly tvůrčí, v ženě se zjevuje víc Boží láska. Oba dohromady jsou obrazem milujícího Stvořitele: Rozdílnost mužství a ženství je zřejmá už v dětech: Dej tří až čtyřletému děvčátku panenku, která říká "máma". Jak něžně a laskavě zachází děvčátko s panenkou, jak jí vypravuje. Nikdo ji to nemusí učit - mateřská láska je v ní. Dej tutéž panenku čtyřletému chlapci. Začne ji prohlížet a obracet na všechny strany, a když zakřičí "máma", začne jí párat bříško. Chce vědět, co to tam mluví, chce zkoumat, poznávat.
Rozumní rodiče si toho jsou vědomi a nevychovávají děti uniformně – ani děvčata po klukovsku, ani chlapce zženštile. S dospíváním se pak vyvine správná polarita, která je potřebná pro dobré manželství. Odlišnost nejen v pohlaví, ale i v povaze. Řekl jsem tu právě slovo "pohlaví". Když jsem před časem prohodil před známým, že chci při májových pobožnostech veřejně mluvit o výchově k manželství, zúzkostlivěl a zeptal se: "Ale jak tam budeš mluvit o pohlavním životě a o takových choulostivých záležitostech?" Chtěl bych dnes předem upokojit i vás: není choulostivých témat, je jen vhodný a nevhodný způsob řeči. Vše v člověku je Boží, dobré a krásné. A "celý člověk" je založen na mužství a ženství; tak to Bůh chtěl. Do spojení manželů vložil svou tvůrčí sílu i radost.
Do spojení manželů vložil svou tvůrčí sílu i radost. Kolik zla nadělalo tichošlápství a úzkostlivost, které v některých rodinách vytvořilo stěnu mlčení kolem tajemství života! Stěna mlčení budila zvědavost, vzrušovala fantazii a smyslnost a hledala tajné cesty k poznání ze špinavých, zdeformovaných zdrojů ulice. Jak jinak a přirozeněji se vyvíjí dítě, kolika úzkostí a nejistot je uchráněno, když mu rodiče zavčas, hned v dětství, hned jak se ptá, vyprávějí způsobem přiměřeným jeho věku a chápavosti o veliké kráse stvořitelské moci, kterou Bůh propůjčil rodičům a chce jednou propůjčit i jemu.
Není lepší ochrany před zneužitím pohlavní síly před sňatkem než jasné poznání její velikosti a krásy. Jen z tohoto pohledu pochopí mladý člověk, že je to velmi ubohé – říkáme: hříšné – dělat z těchto velikých darů hračku pro krácení dlouhé chvíle. Jen z tohoto pohledu poznají snoubenci, kam až mohou jít před sňatkem, když spolu chodí, aniž by si ubližovali navzájem. Když budou mladí lidé dobře seznámeni s účelem a smyslem člověčenství rozděleného na mužství a ženství, naučí se správně spolu vycházet a chápat jeden druhého.
Setkal jsem se už kolikrát s rozčarovanými muži pár měsíců po svatbě: "Otče," stěžoval si jeden, "já jsem udělal otřesné zjištění: má žena je vadná v myšlení, ona nemá smysl pro logické uvažování. Nevím co si s ní počnu a jak s ní budu žít! Vykládám jí něco, přesvědčuji jasnými argumenty, které každý zdravý rozum chápe: je to logické jako jedna a jedna, a ona to nechápe a drží se dál názoru zcela nelogického!"
A tu musím začít vykládat, co měl už dávno před ženěním vědět: že mužův svět ovládá logika rozumu, ženin však logika srdce, citu. Že není ani správné, ani možné, chtít svou ženu převychovávat, aby myslela jako muž. Žena není hloupá, když nemyslí podle chlapské logiky, tak jako muž není paličák, když se chlapské logiky drží.
Jsou jen oba tím, čím mají být. Musí se jen oba umět vmýšlet do postoje druhého. Výsledkem je pak celé člověčenství. Chladný rozum muže je korigován, umírněn srdcem ženy. Oba prvky se doplňují a vyrovnávají do vyvážené jednoty. Řešit sporné věci tímto způsobem se musí mladí lidé učit a naučit už když spolu chodí. Na to je doba známosti. Jestliže shledají, že jeden nebo oba nemají dost potřebné pokory, aby uznávali, že jeho pohled je půl skutečnosti – ne celá, a že její pohled je také jen půl skutečnosti, pak nejsou pro manželství ještě dost vyzrálí a nemají pomýšlet na sňatek. Jsou jen oba tím, čím mají být. Musí se jen oba umět vmýšlet do postoje druhého. Výsledkem je pak celé člověčenství. Chladný rozum muže je korigován, umírněn srdcem ženy. Oba prvky se doplňují a vyrovnávají do vyvážené jednoty. Řešit sporné věci tímto způsobem se musí mladí lidé učit a naučit už když spolu chodí. Na to je doba známosti. Jestliže shledají, že jeden nebo oba nemají dost potřebné pokory, aby uznávali, že jeho pohled je půl skutečnosti – ne celá, a že její pohled je také jen půl skutečnosti, pak nejsou pro manželství ještě dost vyzrálí a nemají pomýšlet na sňatek.
Není ideálem takové manželství, kde jeden je diktátorem, který má vždy pravdu, a druhý smí jen věčně sekundovat: máš pravdu, maminko, máš pravdu. Celý muž a celá žena s rozvinutým rozlišením tělesného a duševního ustrojení, jen ti mohou splynout v podivuhodnou jednotu, které se říká manželství.
Pojďme proto poděkovat Bohu Stvořiteli i Synu Obnoviteli a Duchu, dárci lásky, že dal lidem z bohatství své podstaty a svého jsoucna podíl na tvůrčí radosti i na milující lásce.
Zdroj: www.fatym.com
Autor: Anička Balintová |
Vydáno dne 18. 06. 2017 | 1603 přečtení
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Důležité kontakty:
P. Marek Dunda koordinátor SČS, marek@fatym.com
P. Vilém Štěpán, villelmus@seznam.cz, spoluzakladatel iniciativy SČS přijímá do SČS s přesahem za hranice ČR zvlášť Medžugorje.
Tisková mluvčí SČS Jana Julinková (roz. Brabcová)
zástupkyně tiskové mluvčí, na kterou je možné směřovat dotazy:
Anna Bekárková annabekarkova@gmail.com tel.: 736 522 818
Tento web běží na upraveném redakčním systému phpRS.