Společenství čistých srdcí

Nedělní slovo

Kategorie: Pro inspiraci

květina, zdroj: www.pixabay.com, CC0 Public Domain V rámci naší rubriky Nedělní slovo, přestavíme postupně další brožurku, tentokrát s názvem Láska pod lupou...





10. LÁSKA POD LUPOU - I

Zamilovanost není ještě láska

Začínáme dnes citátem z časopisu: "Láska je víc než vanilkový cukr k oslazení a provonění života; je to základ světa a všeho bytí." Pěkný citát, a nadto ještě i pravdivý. Jenže co si pod láskou lidé všechno představují! Týden před vánocemi kupuje mladý chlapec v květinářství osmnáct rudých růží - kus po desíti korunách. Usmívá se jako syn multimilionáře: "Víte, jí je dnes právě osmnáct!" "Dělá to 180 Kčs," říká suše prodavačka. A když nadhodím: "Kolik to bude dělat, až jí bude šedesát?" tu na mě jen pohoršeně zhlídne: "Co vy víte o lásce!" Tož poslouchej, co vím o lásce. Především umím rozlišit lásku od jejich předstupňů. Jako monumentální sousoší má soklový podstavec, na kterém stojí, a stupňovitý terén kolem sebe, tak i láska se buduje na předstupních.

První zájem o sblížení chlapce a dívky v době dospívání není ještě zdaleka láskou – je to jen vzrušení ze vzbuzeného zájmu. Vzrušení může přejít v zalíbení a to je druhý předstupínek podstavce, na němž jednou může spočinout láska. Když je takové zalíbení obohaceno nejen smyslovými, ale i citovými zážitky, vzniká zamilovanost, prudké vzepětí citů, a to může být vlastní sokl, podstavec pro lásku, ale láska to ještě není. V lásku může zamilovanost po delším vývoji teprve dozrát. Teď si asi myslíš: "Má smysl zabývat se takovým rozlišováním, škatulkováním?" Má, ba je nutné je znát, jinak se mladí lidé v sobě nevyznají a působí zmatky sobě i jiným.

Lékař cituje dopis chlapce vojáka: "Je mi jedenadvacet let a bojím se chodit s dívkou, poněvadž vím, že bych jí nebyl věrný. Mám totiž tu vadu, že jakmile uvidím děvče a trochu se na mě usměje, hned se zamiluji a slibuji jí hory doly. Tak rád bych si udělal vážnou známost a oženil se, ale asi bych zkazil život jí a sobě taky." Ten dopis je typický pro údobí mezi pubertou a dospělostí. Nebyl dospělý přes svých 21 let. Mluví o prudkém zamilování, ale neumí to ještě, je to jen vzplanutí chvilkovým zalíbením. Zamilovaná je už autorka tohoto dopisu, sedmnáctiletá dívka: "Mám velkou lásku k jednomu chlapci. Ale známost s ním nemám. Vidím jej jednou týdně, ale nemám dosud příležitost s ním promluvit. Ani nevím, jestli on nějakou dívku má. Vím jen, že mu jedna hloupá káča nadbíhá. A tak se velmi trápím, pláču, jsem nešťastná a nic mě nebaví. Myslím, že umřu, jestli on s ní začne chodit."

Dívka píše o velké lásce, ale láska to není. Obdivuje jej jen na dálku, myslí si, že ho má k smrti ráda, a přitom ho vůbec nezná. Kdyby se seznámili a ona poznala blíž jeho charakter, nálady, návyky, pak by se teprve mohla zamilovanost prohloubit v lásku, nebo by poznala, že není takový, jak si ho vysnila. Její citové vzrušení by se rozplynulo a rozešli by se. To je ten rozdíl: U zamilovanosti je nápadná naprostá nekritičnost. Dobré vlastnosti partnera zamilovaný zveličuje, chyby a nedostatky opomíjí, nevnímá. Naproti tomu láska, ta je kritická, ba přímo jasnozřivá. Ta je možná tam, kde jsou společné zájmy, kde je shoda v životních názorech, kde je přibližně stejná životní vyspělost, kde je shodný názor na svět, na náboženství, na politiku i na jiné základní otázky. Láska v sobě zahrnuje, jak si zítra povíme, i přátelství. Předpokládá také naprostou vzájemnou upřímnost a otevřenost. Tajnosti z jedné strany nebo nedůvěra z druhé strany znamenají zpravidla konec lásky. Také si nelze představit lásku bez vzájemné hluboké úcty. Když jeden k druhému úctu ztratí, když se někdo před druhým shodí pošetilým a špatným jednáním, znamená to zpravidla i konec lásky. Úcta mezi snoubenci a manžely předpokládá hluboké poznání druhého, všech kladů a záporů. I záporů, protože dokonalý není nikdo. Ale klady musí převažovat nad nedostatky a nedostatky nesmí být odpuzující, nesnesitelné. V pravé lásce tedy jsou, jako u monumentální sochy, zahrnuty a spojeny všechny předstupně: zalíbení, zamilovanost i přátelství. A jenom taková láska je pravá a dostatečná k manželství.

Co říci o mládenci, který dívku poznal na čtrnáctidenní rekreaci na horách, pak za ní asi třikrát jel. Bydlela daleko a tak to zjednodušil tím, že do půl roku byla svatba. Ten ještě ze stadia zamilovanosti nevyšel; příležitost, aby ji poznal, neměl. Ten si bral jen svou představu, ideál, pomysl, bral si fantóma. Co pak s životem, co pak s manželstvím, když pozná až po svatbě, že ta z masa a krve, která se mu zabydlila v kvartýře, má daleko do jeho představ?

Zamilovanost, řečeno technicky, vidí na tom druhém jen karoserii, zevnějšek. Člověk se zamiluje vlastně jen očima, rozum je jako v narkóze. Každý kritik je nepřítel, i kdyby to byla vlastní maminka. Je-li zamilovanost opětována i z druhé strany, pak jsou oba přesvědčeni, že prožívají splynutí duší a lásku nebeskou a jsou ochotni se vzít bez bytu, bez nábytku, bez rozumu. A mají-li dost nerozumné rodiče, a je takových dost, kteří řeknou: "Jste dospělí, to je vaše věc, dělejte si, jak chcete." – pak se ti dva berou. A za půl roku se všichni diví: taková to byla velká láska, a už je po ní! Jenže ona to láska nebyla žádná, bylo to jen vzplanutí smyslů a citů, zamilovanost, a to je pro celoživotní spojení málo. Moc se milovali, ale vůbec se vlastně – kromě té karoserie – neznali.
Doktor Gröger píše, že když se berou zamilovaní, bere se vlastně šest lidí, kteří se navzájem neznají:
1. Mladý muž, jak on sám se vidí.
2. Mladý muž, jak jej vidí ona.
3. Mladý muž, jaký opravdu je.
4. Mladá dívka, jak se sama vidí.
5. Mladá dívka, jak on ji vidí.
6. Mladá dívka, jaká opravdu je.

Zamilovanost je slepá, opravdová.láska otvírá oči. A protože je to opravdu něco velikého, potřebuje čas, aby vyrostla. Proto pomáhejme mladým lidem, aby se nebrali ukvapeně, aby měli známost dost dlouhou k tomu, aby zamilovanost mohla přerůst v lásku, to jest, až se budou znát, jací opravdu jsou.

Dnes jsme si ponejvíc povídali, co láska není. Zítra přijdou na řadu žhavá želízka: o tom, čemu se říká volná láska, o tom, zda jsou předmanželské zkušenosti pohlavního styku dobré nebo špatné. A teprve až uklidíme smetí falešných představ, dostaneme se k tomu, co pravá láska je: pilíř společného života s celoživotní nosností. Uvažovat o věcech citu chladným rozumem není snadné. Prosme Boha, abychom to uměli a tuto příležitost k ujasnění názorů nepropásli.

vztah, zdroj: www.pixabay.com, CC0 Public Domain







Sdílet

[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

Autor: Anička Balintová | Vydáno dne 13. 08. 2017 | 20 přečtení
Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek


Důležité kontakty:
P. Marek Dunda koordinátor SČS, marek@fatym.com
P. Vilém Štěpán, villelmus@seznam.cz, spoluzakladatel iniciativy SČS přijímá do SČS s přesahem za hranice ČR zvlášť Medžugorje.
Tisková mluvčí SČS Jana Julinková (roz. Brabcová)
zástupkyně tiskové mluvčí, na kterou je možné směřovat dotazy:
Anna Bekárková annabekarkova@gmail.com tel.: 736 522 818

phpRS PHP MySQL Apache
Tento web běží na upraveném redakčním systému phpRS.

Vyhledávání
Ubytování v České KanaděKomorníkUbytování KunžakChata rybníkaUbytování větších skupinChata KomorníkChata Jižní ČechyPenzion skupinyChata Česká KanadaPenzion Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníChata na Samotě

Přihlásit se (upravit nastavení)
Zapomenutí hesla
Zrušení účtu

Odhlášení

Registrace nového čtenáře