Společenství čistých srdcí

Ze života pro život

Kategorie: Svědectví

duha, zdroj: www.pixabay.com, CC0 Public Domain Nabízíme jeden ze skutečných příběhů skutečných lidí, který byl otištěný v časopise Milujte se!...a je i sepsán v brožurce Ze života pro život...





Jak se konala při první Antiochii taneční zábava


Zkušenost k poučení druhých
I chybami se člověk učí. Je samozřejmě lepší, když se poučíme z chyb druhých, ale někdy se nevyhneme ani těm vlastním. To nejdůležitější však je poučit se z nich a už je neopakovat... Uvedu zkušenost, která nás naučila, že pořádání tancovačky na prázdninovou evangelizační akci Antiochia nepatří. Alespoň ne takové „zábavy“, jak jsme ji zažili my. Dodnes při vzpomínce na ty chvíle máme za co děkovat...

Od zeleného stolu to vypadalo nadějně
Když jsme připravovali první Antiochii ve Vysokých Žibřidovicích v severomoravském pohraničí, zdálo se nám dobré uspořádat v sousedním městečku Staré Město pod Sněžníkem hned v závěru prvního týdne Antiochie taneční zábavu. Chtěli jsme tím proniknout do širšího povědomí lidí v celém okolí. Zjistili jsme totiž, že už tam zábava dost dlouho nebyla – pravý důvod jsme se dověděli až později. Domnívali jsme se totiž, že když uděláme tento „dobrý skutek“, tak se i kladně zapíšeme. No, a toho jsme pak chtěli využít pro naše další misijní aktivity...

Přípravu jsme nepodcenili
Pronajali jsme tedy sál, rozvěsili plakáty, nechali vše vyhlásit místním rozhlasem a nepodcenili jsme ani osobní propagaci v rámci mnoha rozhovorů. Vše jsme též předem promodlili... A zřejmě právě v tom „promodlení“ byla asi naše záchrana – jinak vše mohlo mít mnohem horší průběh a následky.

Už na začátku to zaskřípalo
Vše probíhalo poměrně normálně a hladce, až na menší detaily. Kapela našich kamarádů, kterou jsme si pozvali z jižní Moravy, měla po cestě vážné problémy s autem. Nakonec na severní Moravu s vypůjčeným vozidlem přece jen se zpožděním dorazila. Nejistý čas čekání na kapelu (tehdy ještě nebyly mobily, a tak jsme nevěděli, co se jim stalo a zda vůbec přijedou) jsme se snažili bez valného úspěchu vyplnit pokusem o různé hry. Efekt byl však spíš obrácený, zapojovali se pouze Antiochiáci a ze strany ostatních začínalo být dusno... „Mírně“ napjatá atmosféra v čekajícím zaplněném sále povolila hned, jak kapela začala hrát. A roztáčeli to ukázkově. Mládež z Antiochie se aktivně zapojovala do kontaktů s ostatními a při tanci se otvíraly dveře k další spolupráci. Vše nasvědčovalo tomu, že uspořádat zábavu byl vynikající nápad...

Zvyk končit bitkou
Po půlnoci se však někteří hosté začali hromadně vytrácet. Když jsme zjišťovali, čím to je, dověděli jsme se, že existuje jakési nepsané pravidlo, že každá zábava končí rvačkou – to jsme do té chvíle ani v nejmenším netušili. Bylo prý zvykem, že domácí zmlátí přespolní návštěvníky zábavy. V tu chvíli už byli mladí z okolních vesnic pro jistotu pryč a v sále zůstali jen domácí a my. Bylo nám jasné, kdo se stane terčem pro místní rozkurážené chasníky.

Klid před bouří
Začali jsme jednat okamžitě. Nenápadně jsme odvedli dívčí část naší skupiny do bezpečí na faru, kde se holky pustily do modlitby. Kluci museli v kulturáku zůstat, jinak hrozilo, že z něj domácí „hoši“ udělají kůlničku na dříví. Všichni dostali pokyny a zorganizovali jsme předběžná záchranná opatření. Co šlo, jsme sklidili a zamkli. Dokud hrála kapela, bylo vše v pohodě. Až když se muzikanti sbalili a odjeli, nastal ten pravý čas pro rvačku – aspoň tak si to domácí představovali.

Zvykové právo nastupuje
Do jejich čela se postavil Luba, který se netajil tím, že se před několika dny vrátil z vězení, a začal se domáhat, abychom jim vydali další alkohol. Připomínal, že má s sebou i nůž. Ostatní na potvrzení, že berou tento požadavek vážně, rozbili pár lahví a začali nás napadat. Naši kluci měli pokyn, že se nemají nechat vyprovokovat a mají se snažit stále po dobrém – s úsměvem a vysvětlujícími slovy, – směřovat domácí chasníky k tomu, aby odešli.

Na vyražené zuby jsme vyhráli
Jediný náš Pitris nevydržel a poté, co dostal pěstí ránu do obličeje, vrátil to po svém – takže později náš Petr Bartoněk (tehdy bohoslovec, dnes farář v Břežanech u Znojma) tuto dramatickou situaci s oblibou komentoval slovy: na počet vyražených zubů jsme vyhráli my. Ostatní Antiošáci se snažili vše zklidnit, po dobrém jsme odváděli jednotlivé výtržníky a zajišťovali, aby se nevraceli zpět. Nejtěžší to bylo s Lubou a několika jeho nejbližšími, ale i on zhruba po dvou hodinách naší obrovské snahy nakonec poměrně „v dobrém“ kulturák opustil, když jsme jej ujistili, že policie se už blíží. Poté, co jsme kulturák zamkli a odešli za ostatními na faru, zhluboka jsme si oddechli – měli jsme důvod děkovat Pánu Bohu za to, že to tak dobře dopadlo. Na tři hodiny jsme zalezli do spacáků a tvrdě usnuli.

Dohra s Lubou
Před sedmou hodinou ranní jsme se do kulturáku vrátili, abychom jej uklidili. Přišli jsme právě včas. Do skladu, kde jsme si zamkli všechny své věci, se vypáčeným okýnkem zrovna dobýval Luba. Díky svému vrozenému instinktu předpokládal, že by tam mohl nalézt nějaký alkohol. Tentokrát za světla, a když za sebou neměl ostatní kumpány, s ním bylo už lehčí pořízení...

Oboustranná spokojenost
Bleskurychle jsme sál uklidili a předali správci, abychom už nemuseli nést riziko spojené s dalšími případnými návštěvami. Správce byl mile překvapen, že téměř nic nebylo rozbito (kromě několika sklenic a vypáčeného okýnka u skladu, což jsme samozřejmě zaplatili) – čekal to prý horší. Ale ani on nás předem nevaroval – tak to někdy bývá... Už vždy budu mít důvod k vděčnosti Pánu Bohu.

P. Marek Dunda

motýl, zdroj: www.pixabay.com, CC0 Public Domain





Sdílet

[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Autor: Anička Balintová | Vydáno dne 23. 02. 2017 | 1558 přečtení
Počet komentářů: 4 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek


Důležité kontakty:
P. Marek Dunda koordinátor SČS, marek@fatym.com
P. Vilém Štěpán, villelmus@seznam.cz, spoluzakladatel iniciativy SČS přijímá do SČS s přesahem za hranice ČR zvlášť Medžugorje.
Tisková mluvčí SČS Jana Julinková (roz. Brabcová)
zástupkyně tiskové mluvčí, na kterou je možné směřovat dotazy:
Anna Bekárková annabekarkova@gmail.com tel.: 736 522 818

phpRS PHP MySQL Apache
Tento web běží na upraveném redakčním systému phpRS.

Vyhledávání
Ubytování v České KanaděKomorníkUbytování KunžakChata rybníkaUbytování větších skupinChata KomorníkChata Jižní ČechyPenzion skupinyChata Česká KanadaPenzion Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníChata na Samotě

Přihlásit se (upravit nastavení)
Zapomenutí hesla
Zrušení účtu

Odhlášení

Registrace nového čtenáře