Společenství čistých srdcí

Kdo jsi bez viny, hoď první kamenem (2)

Kategorie: Články

Druhá část příběhu.





V sedmnácti letech pak poznala chlapce. Jmenoval se Martin Rozrazil, měl ji moc rád a spolu snili o tom, že se vezmou. Martin měl zamluvený menší domek po mamince Karla Pokorného, co má v Rousínově obchod s textilem. Jak budou mít po svatbě, půjdou spolu k přípisu a on mu ho prodá, za šest tisíc korun, ale nejdříve prý musí složit devět tisíc zálohy.
Martin dělal rubače v panském lese a vydělával měsíčně asi čtyři stovky a měl otop zadarmo. Z těch peněz živil maminku a dva bratry. Za osm let si našetřil jenom osm tisíc. Žofinka řekla, že má u pana starosty dva tisíce osm set šedesát korun a že mu tu tisícovku z toho dá, na ten jejich domek.
Žofinka maminku nikdy nepoznala a nikdo jiný jí nepověděl, že k oltáři musí jít čistá. Po dva roky se Martin s Žofinkou scházeli, až mu jednou potmě pošeptala, že je v požehnaném stavu. Martin byl z toho opravdu šťastný a hned druhý den šel na faru a domluvil s panem farářem ohlášky a svatbu do měsíce. Žofinka se těšila, že budou bydlet ve svém domečku, a chystala svatbu. Martinova maminka jí slíbila svatební oběd a večeři a od paní starostové dostala její svatební šaty. Musela je hodně pozahýbat, aby na ní nevlály jako prapor.







V domku po paní Pokorné bylo třeba opravit díry ve zdech a pěkně zamalovat, takže se dohodli, že ještě nějaký čas budou bydlet v Paluši. Žofinka si světničku pěkně vyčistila a vyšňořila ji na svatební den. Od paní starostové dostala dva pytlíky mouky, sádlo a nějaké maso ze zabíjačky, a tak se těšila, že uvaří první oběd Martinovi jako někde na gruntě.
Měla radost a prozpěvovala si, když před polednem ve čtvrtek před svatbou oknem zahlédla, jak čtyři muži nesou někoho na nosítkách z větví a zahýbají k nim. Vyšla jako omámená v předtuše, že se něco Martinovi stalo, a také že ano. Káceli s kamarádem lesní velikán - bor, nepodívali se dobře, kde má větší návis větví, a on se při pádu otočil. Martin chtěl utéct, ale bor se stočil, vzal ho silnou větví přímo na prsa a probodl ho naskrz. Když ho vytáhli, už dodělával. Jeho poslední slova byla: "Postarejte se o Žofinku s tím maličkým." Teď si teprve uvědomili tu hrůzu, která nastane, až to sdělí Žofince.
Žofinka pohlédla na probodeného Martina a sesula se k zemi. Kolik dní nemohla potom ani z lůžka slézt. Když doprovázela svého Martina na poslední cestě, musela být vedena dvěma ženami, jinak by bývala někde padla.







Po čase zašla do Rousínova k Pokornému s tím, že ten kup jejich budoucího domku ruší a že chce vrátit těch devět tisíc korun zálohy, co mu Martin před smrtí donesl. Pokorný se dušoval, že žádné peníze nedostal.
Ani pan starosta s ním nic nesvedl. Pokorný prý přece Žofince vrátil všechny její úspory i s úroky a ví, že z toho ona dala na zálohu tisícovku, a Martin měl z kampeličky vybranou celou částku osmi tisíc, tak kde ty peníze jsou?
Martin Žofince tehdy říkal, jak je rád, že už dal zálohu, a že jistě budou bydlet ve svém. Žofince se to tehdy jaksi nezdálo a divila se, že si od něj nenechal vystavit potvrzení na tak velkou částku. Martin však prohlásil, že mu naprosto věří a že nějaké potvrzení by ho mohlo urazit a třeba by s kupem mohl couvnout. O tom neuvažoval, že Pokorný je hyena a špína a že má za sebou několik podrazů. Martin si myslel, že ho lidé tak špiní, protože mu závidí. Teď se Žofinka přesvědčila, že lidé měli pravdu. Okradli tu nejpotřebnější z nejpotřebnějších. (Pokornému po letech umřela manželka a dvě děti a shořel mu dům se skladištěm a obchodem. Všechny jeho nakradené úspory shořely ve slamníku a on jako žebrák o hůlečce odešel do starobince, protože jeho dvě zbylé děti o něho neměly zájem, když je z domu vybavil bez koruny jako žebráky.).
Pokorný řekl tehdy Žofince, že to asi Martin někde propil a oni že se teď hojí na něm! Měla chuť se na něj vrhnout a vyškrábat mu oči za tu lež. Kolikrát, když ji Martin pozval na muziku, jí koupil sodovku a sobě nic, protože by mu to scházelo na domek, a když měl žízeň, šel se napít k Vojtově studni vody. To byl celý jeho alkohol. Vzpomínala, kolik zim chodil do lesa, aby něco ušetřil a mohli být ve svém. Podobné myšlenky ji trápily v bezesných nocích.







Po jeho smrti se rozneslo, že brzy nebude sama, a mnoho lidí se pohoršovalo nad nestoudností Žofinky, která si dovolí jít mezi slušné lidi do kostela. Když vycházela z kostela, dělali širokou uličku, jako by se jí štítili. Žofinka cítila, že není v kostele ráda viděna, a odcházela z něho dřív, než ostatní začali vycházet. Většina obyvatel Rozložic však byla rozumná a neodsuzovala ji za její prohřešek proti mravopočestnosti. Žádný nejsme bez viny. Ty nečestné skutky, co nejsou vidět, ty nikdo neodsoudí. V oku druhého plevu vidí, ale ve svém trám nevidí. Písmo svaté praví: Nesuďme a nebudeme souzeni.
Po porodu se jí moc dobře nežilo, musela se starat o malého Petříčka a nemohla chodit na pole a vydělávat. Naštěstí se našli tací, kteří dovedli Žofinčinu situaci pochopit a vypomohli jí jídlem i finančně. Když dlouho nekřtila, starosta se jí zeptal, jestli z něho chce mít pohánka? Smutně mu však odpověděla: "Kdo by tomu drobečkovi šel za kmotra?" Tu se starosta rozohnil, že on byl již tolikrát kmotrem děťátku z chudých poměrů, a slíbil, že to s panem farářem domluví na neděli po požehnání. V neděli po požehnání vyšel pan starosta s manželkou z Paluše a nesli malého Petříčka do kostela, aby Žofince položili do rukou nového křesťana. Paní starostová donesla veliký koš koláčů a konev mléka a navařili pro všechny kakao. Žofinka by jim bývala zlíbala ruce za ten křesťanský čin. "Žofinko, protože jsme kmotříčci malého Petříčka, tak vždycky když budete něco potřebovat, najdete u nás pochopení a pomoc."







Vesnická honorace byla pobouřená, že prý starosta ztratil rozum, když podporuje lidi mravně narušené, a dokonce navrhovali vyměnit ho ve volbách za někoho, kdo se nepaktuje se žebrotou. Ti chudší ale věděli, že je jich tolik, že nikdo nemá nárok je přehlasovat a tím zlikvidovat starostu, který je nestranný a dovede pochopit každého. Každý den nejmladší starostova dcera Julinka nosila do Paluše konvičku mléka, kus chleba nebo buchtu a pomazlila se s Petříčkem. A mnozí další, kteří o sobě neprohlašovali, že jsou dobrými křesťany, jí pomáhali, jak mohli. Žofinka rozuměla bylinkám a od půli května je sbírala a sušila. V zimě z nich balila sáčky léčivého čaje a dělala hojivé masti. Mnohokrát čaj nebo mast od Žofinky pomohly rozložickým od bolestí a choroby.








Sdílet

Související články:
Od srdce k srdci (20.02.2023)
Příběh P. Josefa Toufara inspiruje i dnes (03.03.2020)
Duchařská balada (08.08.2015)
Boj anebo pohlazení (23.05.2013)
Zkušenosti z tanečních (16.01.2013)
Život takový, jaký by měl být... (02.01.2013)
Zatěžkávací zkouška na silnici (22.10.2012)
I tímto chci říci: "Miluji Tě!" (16.10.2012)
Sex ano, ale až v manželství (29.03.2012)
Ukončen soudní proces proti Svatému stolci za údajné krytí sexuálních deliktů (14.02.2012)
Vánoční světlo (04.01.2012)
Sen malé Celenie (24.12.2011)
Roráty (12.12.2011)
Co je hřích? (05.12.2011)
Dětská modlitbička (04.11.2011)
Koš se smrkovými šiškami (26.10.2011)
Drogy a společnost - mějme čas pro děti! (14.10.2011)
Šůty (2) (10.10.2011)
Šůty (1) (07.10.2011)
Tajemství písma (29.09.2011)
Lékařova žena (16.09.2011)
Ze života sv. Františka z Assisi (12.09.2011)
Na kafe se Svědkyní Jehovovou (06.09.2011)
Když je zamilovanost v troskách (05.09.2011)
Malá recenze na život (01.09.2011)
Hraběnka Kathleen (30.08.2011)
Ne přísný kněz, ale milosrdný Bůh (18.08.2011)
Drogy a společnost - a co rodina? (17.08.2011)
Nekolorovaná rodina (12.08.2011)
Svíčky pro Marii (04.08.2011)
Tetovač (16.07.2011)
Ruce (09.07.2011)
Svatoplukovy pruty aneb jak jsem na štítarské faře věšela prádlo (09.07.2011)
Pokušení otce Valentina (2) (28.06.2011)
Pokušení otce Valentina (1) (20.06.2011)
Mami, mohu si půjčit od tebe 50 korun? (16.06.2011)
Díkůvzdání (20.05.2011)
Konec jedné domácnosti (20.05.2011)
Zamyšlení (01.05.2011)
Nejlépe opravená kulturní památka JMK v roce 2010 - podpořte, prosím, opravené vranovské varhany (03.03.2011)
Vidět srdcem (17.02.2011)
Kdo jsi bez viny, hoď první kamenem (5) (20.01.2011)
Kdo jsi bez viny, hoď první kamenem (4) (16.01.2011)
Kdo jsi bez viny, hoď první kamenem (3) (15.01.2011)
Kdo jsi bez viny, hoď první kamenem (08.01.2011)
Černý král (06.01.2011)
Zpět k Bohu (04.01.2011)
Poslední list (27.12.2010)
Legenda o konci roku (21.12.2010)
Sen malé Celenie (19.12.2010)
Nejjasnější hvězdička (12.12.2010)
Vánoční anděl (10.12.2010)
Ticho (08.12.2010)
Když je lidská síla bezmocná (16.11.2010)
Pan učitel nezradil (16.10.2010)
Nechtěné dítě (11.10.2010)
Život pro Krista (20.09.2010)
Betonový had (10.08.2010)
Ondrášek (26.07.2010)
Sláva Otci i Synu i Duchu svatému (20.07.2010)
Můj život byl černý (Carolina Maria de Jesus) (25.05.2010)
Takový to byl hodný chlapec (19.05.2010)
Reakce na článek pana psychologa Hučína v KT (12.04.2010)
Příroda nám to vrací (06.04.2010)
Podpořme Protest proti návrhu zákona (16.03.2010)
Ve čtvrtek ve tři hodiny (13.02.2010)
Přežila jsem svůj potrat (03.02.2010)
Narozeniny (02.02.2010)
Nebuďte lhostejní (20.01.2010)
Příběh opravdové lásky (13.01.2010)
Prosba na členy SČS (22.09.2009)
proč ne (09.07.2009)
Proč NE znamená ANO (06.07.2009)
Měla 14 let. (23.03.2009)
4. celostátní setkání SČS (28.08.2008)
Festival mládeže (11.08.2008)
Toužila jsem po jeho doteku (11.08.2008)
Nová adresa pro dotazy na SČS (11.08.2008)
Noví členové z ActIv8 (27.07.2008)
Další vstup do "SČS" na Velehradě 19. 7. 2008!!! (25.06.2008)
Vstup do SČS na Velehradě 23. 8. 2008 (05.05.2008)
3. celostátní setkání Společenství čistých srdcí (25.03.2008)
[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Autor: Míša Klímová | Vydáno dne 09. 01. 2011 | 4964 přečtení
Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Karmelitánský kalendář 2003


Důležité kontakty:
P. Marek Dunda koordinátor SČS, marek@fatym.com
P. Vilém Štěpán, villelmus@seznam.cz, spoluzakladatel iniciativy SČS přijímá do SČS s přesahem za hranice ČR zvlášť Medžugorje.
Tisková mluvčí SČS Jana Julinková (roz. Brabcová)
zástupkyně tiskové mluvčí, na kterou je možné směřovat dotazy:
Anna Bekárková annabekarkova@gmail.com tel.: 736 522 818

phpRS PHP MySQL Apache
Tento web běží na upraveném redakčním systému phpRS.

Vyhledávání
Ubytování v České KanaděKomorníkUbytování KunžakChata rybníkaUbytování větších skupinChata KomorníkChata Jižní ČechyPenzion skupinyChata Česká KanadaPenzion Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníChata na Samotě

Přihlásit se (upravit nastavení)
Zapomenutí hesla
Zrušení účtu

Odhlášení

Registrace nového čtenáře