Společenství čistých srdcí

Také si dovolím přispět k zamyšlení odpověďmi na Vaše zamyšlení.
Na úvod napíši, že jsem dva roky vdaná za výborného muže, se kterým jsem se intimně sblížili po svatbě a předtím se ani jeden z nás nikdy nikomu jinému fyzicky neodevzdal.

Ve Vašem zamyšlení vycházíte z toho, co bylo kdysi. Moc nerozumím propojení s dneškem. Ne vše bylo v minulosti špatné a rodiče často dětem mohli poradit správně. Dříve byli lidé zbožnější, tedy blíže Bohu a jistě tedy chtěli pro své děti více dobra, než dnešní rodiče, kteří mnozí neváhají svoje ještě nenarozené děti zabít, ještě v těle matky!

"Opustí muž otce a matku.." podle mně znamená "Dostuduje, jde do práce, je samostatný, kupuje žrádlo do ledničky a platí elektřinu sám"
Jenže v kolika letech je toho dnes mladý množitel hřiven schopen? A chodit s někým dva roky před sňatkem, aby dynamika vývoje vztahu byl jakžtakž přirozená? Nezavání to něčím podle mně ZNOVU nepřirozeným, totiž "Všechno si pozařizuju, obstarám prachy, studium, bydlení, a pak teprve si tam dosadím ženu, muže?" Kde je společný růst a budování od píky? ( Dobře, buduje každý za sebe, pak daj dohromady, budiž, řešení problémů se stejně nevyhnou)

- Co je nepřirozené na tom, že muž se postaví na vlastní nohy (podle mě to neznamená vždy dostudovat) a pak se případně oženit. Copak vztah mají uzavírat nezralí lidé? Společný růst je přece v manželství možný a zároveň nutný - zařizování domácnosti, případně ustupování ze svých zvyklostí a podřizování se druhému...
Holt doba vstupu do manželství se nepřirozeně prodlužuje, ale to neznamená, že by manželství mělo být špatné. Sice se doporučuje doba chození asi dva roky, ale to není nic konstantního! Že je těžké s někým chodit při studiích a čekat až dostuduje? A proč čekat, jestliže vidíme, že nás k sobě volá Bůh? Manželství není lidský výmysl, a to, že se nám líbí ten či onen, není jen tak. Bůh jistě pomůže dodělat to, co je potřeba. Třeba i školu v manželství.


"chození s někým pět let při studiích za polibků, držení za ruce, a pohlazení po rameni je ok?"

- jistě to jde vydržet, ale taková doba už je často dost dlouhá na to, abychom se rozhodli pro společný život nebo rozchod (jsou výjimky)

Manželské objetí je plné a čisté jen v manželství a prohlubuje se díky lásce, kterou si manželé prokazují všemi možnými zůsoby - jak si to slíbili při uzavírání sňatku.
Bůh, který nás učí lásce je Milosrdenství samo a vrchol neposkvrněné lidskosti. Ale neříká, že pro někoho je možné hrát si na manžele před svatbou nebo tvořit družstva (v případě spolužití nesezdaných párů (druh + družka = družstvo, manžel + manželka = manželství :+))