Společenství čistých srdcí

Vau, zírám na to, co se tu na stránkách sčs dočítám v diskuzi. Dává mi ti nevím proč vzpomenout na časopis Tedeum, který někdo nazývá ultra-konzervativní. Ne že by se to nějak týkalo tohoto tématu, ale vzpomněl jsem si na něho.

Z názoru, že bychom dva lidé spolu ani neměli jet na vodu, mám vytřeštěné oči. Asi si ze mě děláte srandu, což by se vám povedlo, protože jestli to myslíte vážně, tak to je vážně síla. Díky, tuto zvláštní, podivnou radu si k srdci nevezmu. Promiňte. Je to nenormální, že bychom spolu ani nemohli dělat něco tak přirozeného. Už se těším, až se na toto zeptám svých blízkých a na to, co na takový názor řeknou.

Není pochyb o tom, že nejsme schopni milovat tak jako Ježíš, o tom žádná. Vzpomínám si na výrok jednoho člověka, který pronesl, že se mu tahle víra líbí. No aby ne, kdo si s Bohem už něco zažil, tak může vyprávět. Ale to jsem odbočil.

Jeden kněz a nebudu uvádět který, prohlásil, „že během toho, jak se dva, muž a žena poznávají, tak by se mělo prohlubovat nejenom poznávání toho druhého po duchovní a duševní stránce, ale i po tělesné, přičemž pohlavní styk by měl být až po svatbě.“ To je něco zcela logického a lidského a souhlasím s takovým názorem. Doplnil bych k tomu následující.
Lhát tělem by se nemělo ani v jednom směru, ani předmanželským pohlavním stykem ani obsedantní prudérností a strachem z těla.
S růstem důvěrnosti a zodpovědnosti by mělo růst i fyzické vyjádření, které by ale nikdy nemělo dojít před manželstvím za hranici pohlavního spojení.