Děkuji
Kategorie: Články
Jak krásnou vlastností je vděčnost! Zde k ní vzpomínka jednoho muže.
Když jsem byl malý pěti- nebo šestiletý chlapec, hrál jsem si s několika kuličkami a dalšími drobnými předměty na podlaze pokoje. Otec seděl u svého pracovního stolu a opravoval školní práce svých žáků.
Když jsem si tak hrál, ztratil jsem jednu ze svých kuliček, "achátovku" živých barev. Dlouhou dobu jsem ji nemohl nalézt. Už jsem se chtěl vzdát dalšího hledání, když jsem ji náhle spatřil v dosahu své ruky za nohou stolu. Nevědomky jsem zvolal: "Ach, děkuji!"
V té chvíli můj otec, který se zdál být příliš zaujat svou prací, než aby dával pozor na to, co jsem říkal, položil pero a klidně se ke mně obrátil: "Řekl jsi "Děkuji", chlapče?" zeptal se s úsměvem. Byl jsem trochu zahanben a nepamatuji si, zda jsem něco odpověděl, ale to, nač se velmi dobře pamatuji, je, že mne vzal na klín a řekl mi asi toto: "Tvé "děkuji" se obracelo k Pánu Ježíši. On vidí z nebe vše, co děláš, a stará se o tebe. Můžeš se Ho ptát a on Ti odpoví. Dává ti dokonce mnoho věcí, aniž bys o ně prosil. Má radost, když Mu řekneš "Děkuji"."
Často jsem zapomněl poděkovat Pánu, ale tato prostá poznámka, která se mi vryla do paměti, mi ještě dnes připomíná, že Ten, který učinil nebe i zemi, se stará o každé ze Svých stvoření.
Naše potřeby jsou velké a naléhavé. Ale nic není pro Něho příliš nesnadné nebo příliš nevýznamné. Mějme odvahu Ho prosit, a přitom nezapomínat říci: "Děkuji!"
Sdílet
Autor: Míša Klímová |
Vydáno dne 09. 07. 2010 | 4020 přečtení
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
| Zdroj: Dobrá setba 2007