Společenství čistých srdcí

Cigareta ke cti Boží

Kategorie: Pro inspiraci

Zajímavý příběh od L. Evelyho - tématický k postní době.

Jeden z mých žáků se vždy namáhal v postní době přinášet Bohu oběť tím, že nekouřil. Byl špatně naložený, nervózní, dával si místo toho bonbóny a čokoládu, protože "slíbil, že zanechá kouření" a ne sladkostí. Potom podlehl svým přátelům a kouřil dál. Podrážděný a se špatným svědomím končil dobu postu a mrzel se na Pána Boha i na sebe.
A opět přišla postní doba. Přichází se mne zeptat: "Jaké umrtvování si mám uložit?"
"Nevím, co bys navrhoval?"
"Třeba bych mohl zkusit nekouřit," nabídl rozpačitě.
"Ne, s tím se trápíš už léta. Uděláš právě opak. Budeš kouřit, ale z každé cigarety uděláš oběť: vykouříš ji ke cti Boží a budeš Mu děkovat, že stvořil tak dobré věci, jako je tabák." Nejdřív myslil, že si z něho dělám legraci. Jeho solidní křesťanská výchova ho ujišťovala, že příjemné skutečnosti jsou v rozporu s náboženstvím. Trvalo mi dlouho, než jsem ho přesvědčil, že i kouřením je možno učinit Bohu radost a že i cigaretový kouř je možno proměnit v kadidlová oblaka.
Po třech týdnech přišel opět.
"Jak se daří? Co je nového?"
"Daří se mi dobře. Už nekouřím."
"Ty jsi ale podivín. Když jsi měl kouření zakázáno, kouřils. Nyní, když ses rozhodl kouřit, nekouříš."
"Vysvětlím vám to. Připadalo mi zatěžko kouřit ke cti Boží. Nedovedl jsem z tak světského počínání, kterým je kouření, udělat náboženský úkon. První cigarety mi vůbec nechutnaly, zdálo se mi, že moje cigarety jsou jakýmsi projevem pohanství. Dříve jsem totiž bral cigarety tehdy, když jsem byl rozčilen a chtěl jsem se uklidnit, nebo když jsem byl unaven. Kouření mi pomáhalo zapomínat na povinnosti a těžkosti. Když jsem chtěl kouřit ke cti Boží, bylo nutné nejdříve se vnitřně uklidnit. Musel jsem přemáhat pocit, že Bůh není se mnou spokojen. Svědomí mi vyčítalo, že si dopřávám v postě takováto potěšení. Trvalo mi dosti dlouho, než jsem si dovedl představit, že mi cigaretu nabízí sám Bůh a čeká, abych Mu jejím vykouřením udělal radost. Čili, že cigareta mne musí k Němu stále více přivádět, a ne jak tomu bylo dosud, kdy mne odváděla. Později mne myšlenka, že smím kouřením potěšit Boha, tolik rozradostňovala, že jsem ani kouřit nepotřeboval. Naše vztahy bez kouření byly čistší, kouření mi překáželo. Tak jsem kouřit přestal.

---

Sdílet

Autor: Míša Klímová | Vydáno dne 18. 03. 2011 | 5319 přečtení
Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | | Zdroj: Cyrilometodějský kalendář 1970

---

Vyhledávání

Ubytování v České KanaděKomorníkUbytování KunžakChata rybníkaUbytování větších skupinChata KomorníkChata Jižní ČechyPenzion skupinyChata Česká KanadaPenzion Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníChata na Samotě

Přihlásit se (upravit nastavení)
Zapomenutí hesla
Zrušení účtu

Odhlášení

Registrace nového čtenáře